Tropická konzerva jménem Kuba
Cválání koňských kopyt od povozů. Pach linoucí se spolu s černým kouřem z výfuků stařičkých aut, které se jen v Havaně oblékají do zářivých barev. Nefunkčnost mnohého, ale usměvavé vlídné tváře. K tomu
Santiago de Cuba
Je to úplně jiný svět než Havana. Proto mi stálo za to kodrcat se tam autobusem nekonečnách 16 hodin. V hornaté oblasti se s bílou tváří potkáte zřídka, neboť sem mířili přistěhovalci
Tropické Vánoce v Baracoa
Vesničkou Baracoa se před pár lety prohnalo tornádo. Dvanáct hodin se jim tu motal vzduch o rychlosti 300 km.
Viñales v kouři doutníků
Za průvodcem Raúlem, kterému neustále u koutku pusy vysel zbytek doutníku (neboť jich za den dá asi tak 15) jsem vyskočila na koňský povoz a vyrazili jsme
Brighton se špetkou soli
Pokud někam Angličan rád prchá, pak je to k moři. Často mu ale stačí sednout na vlak a za hodinu vystoupit na jižním pobřeží v letovisku Brighton. To je známé svým kolotočovým molem, počtem slunečných dnů a taky zrnky soli ve sladkostech i drincích.
Martini s příchutí art deco
Už dlouho jsem si hrála s myšlenkou zažít londýnský bar. Myslím jeden z těch nejlepších, které vyhrávají prvenství na světě. V první pětce jsou za tento rok hned tři:
Na moravských hodech
A tak jsem zažila své první hody v životě. Tedy když nepočítám to trdlování v plenkách, když mi byl rok. Zrovna jsem se vracela z Londýna, potřebovala jsem zpomalit a uzemnit jak sůl.
Ikonická čtvrť s graffiti
Graffiti je v Londýně vyhlášená čtvrt Shoreditch. Miluju se tudy courat, objevovat a žasnout. Ručím vám za to, že při další vaší návštěvě bude zase všechno jinak.
Katarská perla, která pálí.
Je hodně nepravděpodobné, že sedíte v londýnském parku, zazvoní vám telefon a zeptají se vás, zda zítra nemůžete přiletět do Kataru na obhlídnutí pracovního projektu. Přesně tohle se mi letos na jaře stalo a za pár dnů jsem nastupovala na palubu mého prvního dvoupatrového Boeingu s Quatar Airlines mířícího do hlavního města Dohy.
Od personálu na palubě […]
Za výrobou tahini do Palestiny
Když jsem si posteskla bývalému kolegovi a kuchaři žijícímu v Jeruzalémě, že nemůžu sehnat kontakt na výrobu tahini, dal mi svůj tip. Komunita Samaritánů prý v horách vyrábí to nejlepší sezamové tahini. Že se jedná o palestinské území jsem v tu chvíli netušila.
Sezamová pasta tahini je k dostání i u nás, ale ten rozdíl v chuti je nebetyčný. […]
Jmenuje se Ned
Nemám ráda velké hotely a nechodím do hotelových restaurací. Tenhle docela velký je, vznikl z banky, která bývala svého času největší na světě a vrátila jsem se sem v krátké době hned několikrát. V prostorách sejfu si dáte drink či manikúru, zaplavete si v bazénu, co sloužil jako úschovna zlatých prutů či poobědváte na pultu, co býval bankovní přepážkou.
