Holka krev a mlíko
Umí podojit krávu, nandat jí seno, vykydat hnůj, řídit traktor i pomoct porodit tele. Nejvíc to však Veroniku Kropáčkovou na ekofarmě v Nelepči, jejíž sedlácké kořeny sahají až do 17. století, baví v sýrovém království.
Umí podojit krávu, nandat jí seno, vykydat hnůj, řídit traktor i pomoct porodit tele. Nejvíc to však Veroniku Kropáčkovou na ekofarmě v Nelepči, jejíž sedlácké kořeny sahají až do 17. století, baví v sýrovém království.
Není to bistro, restaurace ani sushi bar. Je to izakaja a já už konečně vím, co to znamená. Japonská hospoda s jídlem plným umami a interiérem s retro plakáty z japonských časopisů, modrými paprsky na stropech a lahvemi od saké místo stínítek na lampách.
Krátké, zmoklé a veselé.
Takové byly letošní brněnské Vánoce.
Neviditelně se na nich makalo už od jara. Nejen organizátoři, ale hlavně prodejci s přípravami zásob.
Dát si jedenáctku Šalinu a s kríglem v ruce si sednout na lavičku, zídku nebo schody? Klasika, která se U Alberta na úpatí hradu Špilberk, tam kde se vine ulice Pellicova, neomrzí.
Že je svět tištěných médií v řiti se ví. Mnohdy se jen neví jak moc a jak hluboko. Když jsem kdysi slyšela, že se není možné uživit psaním pro noviny či časopisy na volné noze, neodradilo mě to, protože nám beranům není rady ani pomoci a musíme si nalézt cesty dlážděné vlastními zkušenostmi.
SKØG znamená ve švédštině les. SKØG je taky parádní kavárna na Dominikánském náměstí. Tvoří ji vysoký prostor, dřevěné rámy, žárovky pověšené na šňůrách i křupající dřevěná podlaha. Taky mezanin a divadelní křesílka na záchodcích. Alespoň těch dámských. Velký výběr kávy, kterou si sami praží a pár lehčích jídel. Vegan friendly. Při první návštěvě jsem nedojedla. […]
Šla jsem se kochat. Historií, neznámem i židovským hřbitovem v Brně. Žádné svíčky, květiny a uhrabaný barevný písek. Hezky džungle vzrostlých stromů, vysoká tráva, vše pohlcující
Čekala jsem, kdy za mnou vystartuje ostraha z vrátnice, když jsem se probojovávala na horu suti a pod nohama mi ujížděly rozlámané cihly, kusy stropů nebo slisovaný výtah
Nejpoužívanější koření na světě je i na našem stole nepostradatelné. Dobré jídlo dokáže povznést a to chuťově mdlé minimálně vylepšit.
Konečnému náměstí v Brně neřekneme jinak než Tivoli. To díky parádnímu secesnímu domu mezi ulicí Úvoz a Veveří na trojúhelníkovém náměstí. I ostatní domy na tomto náměstí zdobí věže a ve stínu toho právě jmenovaného trochu blednou. Kromě architektury se vyplatí udělat výpad do Tivoli caffé na jednom z nároží a doporučuju to z centra […]
Je nebezpečené mít takovou pekárnu za rohem. No dobře za třemi rohy. Nejdřív jsem ozkoušela italskou klasiku: Ciabattu a grissini tyčinky s kachním sádlem. Pak mě uhranul loupáček, neboť byl plněný lilkem, olivami a tvarohem. Jindy mi jejich focaccia vyřešila oběd.
V zimě jsem si chodila pro čerstvé citrusy přímo ze sicilské farmy. Taky olivový olej […]
Jako malá jsem to tu vlastně ráda neměla. Tlačit se u stánků, kupovat co se jinde nedá sehnat, běhat z haly do haly. Pffff…. Jenže když uteče 20 let, oceníte nejen architektonický skvost, ale i možnost projít se výstavištěm bez davů. Mně se to povedlo v rámci komentované prohlídky pořádané TIC Brno. Prohlídky pořádá i samotné […]