Ať je to fotbal, pršiplášť, penicilin, sendvič nebo suchý humor. Za vším hledej Británii. Kde bychom byli bez Shakespeara, Newtona či Darwina? Co bychom poslouchali nebýt Beatles, Queen či Rolling Stones? Jak by nám chyběla vynalézavost Robinsona Crusoe, důvtip Sherlocka Holmese a krvelačnost hraběte Drákuly?!

Británie stojí za dlouhou řadou legendárních objevů, děl, tváří, značek i zvyklostí. Bylo by nemožné, představit tu všechny, roušku tedy alespoň poodkryjme. A začněme historickými fakty. To tady se otevřelo první národní muzeum veřejnosti (1759, Britské museum v Londýně), to tady začala průmyslová revoluce. Rozjela se tu i první železnice na světě (1825), položeny byly základy evoluční biologie přírodovědcem Charlesem Darwinem v jeho knize O původu druhů (1859), a byla to londýnská metropole, kde se poprvé objevilo metro (1863).

Taky tu byl vynalezen gravitační zákon s teorií relativity (Izák Newton, 1687) či parní stroj (James Watt, 1776). Alexander Fleming objevil účinky penicilinu jako antibiotika (1928) a díky Edmundu Halleymu víme, jak říkat kometě, kterou je možné spatřit pouhým okem a že se vrací pravidelně k zemi každých sedmdesát pět let.

Z Britských ostrovů pochází také mini sukně, holínky nebo pršiplášť. Pro ten Britové používají název trench coat,což odráží skutečnost, že pláště původně používali za 1. světové války vojáci v zákopech (trenches). Jejich tvůrcem je dnes už světově proslulá luxusní módní značka Burberry, kterou založil v roce 1856 teprve dvaceti jedna letý Thomas Burberry. Jeho revoluční pojetí lehké nepromokavé prodyšné látky s názvem gabardine (1879) se lišilo od ostatního těžkého a nepohodlného oblečení a bylo patentováno. Jejich kousky nosily polární expedice i královská rodina.

Také rozmach holínek lze přičítat blátivým válečným zákopům a rozmarům ostrovního počasí. Gumáky se postupně staly oblíbenou obuví pro volný čas mimo armádu.  Poté, co byly v roce 1981 zveřejněny fotky Lady Diany z procházky po skotském panství Balmoral při zasnoubení s princem Charlesem, značce Hunter proslavené výrobou gumové obuvi enormně vzrostly prodeje. Diana totiž měla na fotce kromě svetru i zelené gumáky. Ty dnes najdete v mnoha bláznivých barevných provedeních a nechybí v botníku moderních městských žen.

K módním ikonám patří také britská topmodelka Naomi Campbell, která se objevila na obálce časopisu Elle už v patnácti letech nebo rebelská punková návrhářka Vivienne Westwood. Světově proslulé jsou i samotné typy látek vyráběných v Britském království, jako manšestr, vlněný tvíd používaný na saka a kabátky či skotský károvaný tartan.

Hamlet, Hobit i Harry Potter

I když je angličtina až třetím nejvíce používaným mateřským jazykem na zeměkouli (po čínštině a španělštině), je to jazyk, kterým se dorozumí největší množství lidí na světě bez ohledu na svou mateřštinu. K pokladům britské literatury patří díla od nejvýznamnějšího dramatika v dějinách Williama Shakespeara. Jeho Hamlet, Romeo a Julie či Othello dodnes dojímá po celém světě. Charles Dickens je zase považován za největšího romanopisce 18. století s díly jako Oliver Twist, David Copperfield či Vánoční koleda. Agatha Christie bude navždy světovou královnou detektivních příběhů z nichž mnohé jako Vražda v Orient Expresu, Smrt na Nilu, či Případy Hercula Poirota byly zfilmovány. Její divadelní hra Past na myši je od roku 1952 dodnes nejdéle uváděnou hrou.

Pak jsou tu romány od Virginie Wolfové (např. Paní Dallawayová), Jane Austeenové (např. Pýcha a předsudek), prvního britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Rudyarda Kiplinga (např. Knihy džunglí) a Oskara Wilda (např. Obraz Doriana Greye).

Výčet nemůže být kompletní bez zmínění J.E. James s trilogií Padesát odstínů šedi, která nehledě na kvalitu obsahu lámala žebříčky prodejnosti po celém světě a stala se svého času nejrychleji prodávanou knihou na světě. Podle listu Independent ji však později předčila kniha Prokleté dítě od J.R. Rollingové. K enormní úspěšnosti patří vlastně všechny knihy s kouzelnickou tématikou o Harry Potterovi od J.R. Rollingové nebo legendární příhody Hobitů od profesora anglické literatury J.R.R. Tolkiena. I hrdinové jako Robinson Crusoe, Alenka v říši divů, Medvídek Pú, Frankenstein či Drákula se zrodily z pera britských autorů. Agent jejího veličenstva James Bond od Iana Fleminga je považován za ztělesnění esence britskosti. Nechybí mu elegantní styl, zdrženlivý šarm, břitký smysl pro humor, je sebejistý, ctí tradice a miluje technické vychytávky.

I britské značky aut jsou vyhlášené stylem, kdy se jim podařilo propojit výkon i krásu. Povětšinou se jedná o prémiové či sportovní vozy jako Jaguár, Land Rover, Rolls-Royce, Aston Martin, Bentley, Mini (stařičký tip sloužil v komických skečích Mr. Beanovi) či McLaren. Zatímco v 50. letech byla Británie druhým největším výrobcem aut na světě a největším vývozcem aut, dnes je vše jinak. Mnohé značky byly prodány, a tak Mini i Rolls-Royce patří pod BMW, Jaguar a Land Rover pod indické Tata Motors a Bentley pod Volkswagen. To však nemění nic na tom, že ministerskou předsedkyni Theresu May nadále vozí obrněný Jaguár XJ Sentinel a tuto značku používají i členové královské rodiny. Královně slouží pro reprezentační přehlídky na veřejnosti na míru vyrobený Range Rover hybrid, který umožňuje jet 50 km v tichém módu na elektrický pohon. Legendární je sportovní vůz Jaguar E-Type vyrobený roku 1961, který je mnohými odborníky považován za nejkrásnější automobil 20. století.

Od Worchestrovky po Winchestrovku

Nejen v literatuře a vynálezech má Británie zabořené prsty. Mnohdy i v jídle. Zrodil se tu kypřicí prášek do pečiva, oxidem uhličitým sycená sodovka, pomerančová marmeláda nebo sýr čedar.  Kromě toho kuchaři po celém světě nedají dopustit na vločkovou sůl z městečka Maldon na východním pobřeží Anglie.

Když se lékárníci John Lea a William Perrins v městečku Worchester pokusili vytvořit pikantní indickou omáčku, zápach výsledné tekutiny je od pokusů odradil. Ke svému překvapení po dvou letech zjistili, že uložená tekutina ve sklepě dozrála do znamenité chutě. Temně hnědá kořeněná omáčka značky Lea & Perrins, známá jako worchestrová, je dodnes neodmyslitelnou součástí světové kuchyně i když časem přešla pod americký koncern Heinz.

Anglii vděčíme i za sendvič, který zpopularizoval John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwiche. Ten coby náruživý karbaník potřeboval vyřešit situaci, aby nemusel pustit z jedné ruky karty, a přesto mohl něco pojíst. Údajně požádal o připravení masa mezi dva pátky chleba, což mohl pohodlně jíst jednou rukou a v další třímat karty. I ostatní hosté si postupně začali dávat „to samé, co má Sandwich“. Dnes je sendvič nepostradatelnou součástí rychlého oběda, což si můžete ověřit v létě v londýnských parcích.

Británie se podělila se světem i o irské pivo Guinness nebo skvělé martini míchané s ginem, který tu mistrně pálí z jalovce a spousty dalších bylin a koření. Gin s tonikem původně popíjeli britští námořníci vyslaní do Indie, kde užívali chinin proti malárii a hořký nápoj po svém vylepšili ginem a plátkem citronu. Zapomenout nesmíme ani na whisky, která pochází ze Skotska a Irska, tedy krajů úrodných na ječmen, ze kterého se vyrábí.

I anglická libůstka v čajových odpoledních dýcháncích doprovázených čajovými sušenkami se setkala s oblibou za hranicemi. K nejmocnějším čajovým impériím patří značky Lipton či Twinings. Netřeba snad dodávat, že kuchařské hvězdy jako Jamie Olivera, Nigelu Lawson či Gordona Ramseyho hltal z obrazovek celý svět.

I v hudbě se to hemží světoznámými jmény. John Lennon, Paul McCartney, Freddie Mercury, Mig Jagger, David Bowie, Amy Winehouse, Elton John, Annie Lenox či Adele. Taky Pink Floyd, Sex Pistols, Cure, Coldplay či Oasis. Za komerčně nejúspěšnějšího skladatele historie bývá označován Angličan Andrew Lloyd Webber, autor muzikálů jako například Fantom Opery, Cats, Evita nebo Jesus Christ Superstar.

Nepopiratelný vliv na světovou scénu mají i britští výtvarní umělci jako Damien Hirst, David Hockney, či muž se skrytou identitou, který proslul svými pouličními graffiti a podpisem Banksy. Taky se tu narodil nejpopulárnější kolektivní sport fotbal, ale i ragby, kriket, tenis, golf či biliár. Lístky na utkání klubů jako Manchester United, Arsenal, Chelsea či Liverpool rozjaří fotbalové fanoušky po celém světě. Vidět na živo zápas ve Wimbledonu a pojídat k tomu jahody se šlehačkou je zase sen každého tenisového nadšence.

Již zesnulá britská architektka iráckého původu Zaha Hadid je celosvětově považována na nejznámější ženu v této profesi. Její doménou byly extravagantní budovy s ladnými křivkami a tvary do té doby u budovy nevídané. Proslulá je její stavba londýnského plaveckého stadionu pro Olympijské hry v roce 2012, jehož střecha připomíná vlnu a téměř se nedotýká země. I fotografie jejího projektu kulturního centra Hejdara Alijeva v Azerbajedžánu obletěly svět. V současné době se podle jejího návrhu dokončuje omračující projekt na mezinárodní letiště Daxing v Pekingu, které bude největším na světě či luxusní fotbalový stadion v Kataru pro světové mistrovství v roce 2022.

Z filmového nebe se už pěknou řádku let usmívají režisér a mistr hororu Alfred Hitchcock, Audrey Hepburn proslavená filmy jako Snídaně u Tiffanyho či Prázdniny v Římě či němý komik, který dokázal rozesmát i rozplakat, což nemůže být nikdo jiný než Charlie Chaplin. Do zástupu těch, kteří svým jménem přitáhnou do kin davy po celém světě se řadí herci Sean Connery, Anthony Hopkins, Maggie Smith, Michael Cane, Judi Dench, Jeremy Irons nebo Helen Mirren. Filmy jako Anglický pacient, Trainspotting, Čtyři svatby a jeden pohřeb jsou sice velmi rozdílné, leč úspěšné, takřka nesmrtelné a hlavně britské.

Winchestrovka byla a je nepřehlédnutelná v rukou kovbojů v jakémkoli westernu. Puška se slavným pákovým dobíjením byla původně výlučně vojenská a skvělou reputaci v mnoha zemích si vybudovala díky velké palebné síle. Dnes je název winchestrovka synonymem pro všechny opakující pušky a slouží ke sportovním a loveckým účelům.

Poštovní pohled, psí plemena jako buldok, retrívr či kokršpaněl, oslavy svátku Halloween, gentlemanské kluby, Guinessova kniha rekordů, bankomat se systémem PIN, klonovaná ovce Dolly nebo hnutí Skinheads. I to má na triku Británie. A pak tu máte pěstící mýdla a krémy Dove, lak na nehty od Rimmela, parfém od Jo Malone či střih z kadeřnictví Tony and Guy. Nadnárodní firmy s britským sídlem jako Tesco, Shell, Vodafone, Marks & Spencer či O2 dnes není třeba ani představovat.

Jak je vidět, Británie byla a je v mnoha směrech hybnou silou pokroku, vědy, průmyslu i umění. Ovlivnila světové dění, nadzvedávala strop nemožného a zvídavě nahlížela za obzor. Je totiž stejně velká jako báječná.

Článek vyšel v Lidových novinách