Galerie v industriálním prostoru. Není to Tate Modern, ale je krásná! Je plná denního světla, které tu samo kouzlí obrazy na stěnách. Je plná dřeva na střeše i kovových nýtů v konstrukcích.

Měla jsem tu čest být tu hostem na oslavě 25. narozenin Komory daňových poradců, kde mě zpovídal Marek Eben. Ano, pozvali mě, i když jsem z komory vystoupila, neboť kolegové nadále sledovali mou cestu. Ale přišla jsem si ji ráda vychutnat i jako návštěvník na výstavě Františka Skály Dva roky prázdnin.

Bývala to slévárna. Pak všechno možný. A pak to dlouho chátralo. Mimochodem název kavárny, která tu nenápadně sídlí pod schody, je naprosto boží a v té fotce se mísí esence Brna. Je tam architektura, historie (průmysl i němčina), pohostinnost i smysl pro humor.
P.S. Mutter v němčině snad umí přeložit i neněmčinách, ale kdyby náhodou tak je to matka.