Už sedmým rokem se letos v Břeclavi na Hodonínsku konala slavnost Rajská Břeclav, kdy se několik uliček zaplní stánky s rajčatovými specialitami, mezi kterými nechyběl ani rajčatový burčák.

Po cestě z vlakového nádraží k synagoze, kde se ona sláva koná, procházím v sobotní dopoledne téměř mrtvým městem. Jenže sotva zabočím do první uličky, kde uvidím stánek ozdobený červenými nafukovacími balónky, zjišťuju, že celá Břeclav je právě tady. Mezi stánky to žije, kypí a bublá. Potkat tu je možné každou věkovou kategorii. I zpoza rohu slyším bujarou Cimbálovou muziku Břeclavan, která právě okupuje pódium, před kterým se nakrucuje hlouček dětí.

Není to jen o kečupu

Na stáncích je možné vybírat mezi nejrůznějšími rajčatovými omáčkami, kečupy (mají tu i ten z červené řepy), sušenými či nakládanými rajčaty. K dostání je i rajčatový olej či rajčatové mýdlo. Většina stánků má však sortiment určený k okamžité konzumaci. Klasikou je velký hrnec s rajčatovou polévkou, ale krajové či národnostní speciality jsou největším lákadlem. Jako první si mě přivábily lokše (bramborové placky pečené na sucho) plněné trhaným kuřecím masem s červeným kysaným zelím pokapané tmavou rajčatovou omáčkou s asijským šmrncem. Servíruje je bistro Chutě Pálavy, kde mi ukazují i z jakých rajčat je dělají. Ochutnat musím i placky quesadillas plněné trhaným hovězím s geniálním rajčatovým dipem, kde nechybí ani rozemletá sezamová či dýňová semínka. Na venkovním grilu je tu připravuje lokální podnik Fredy’s, kterému šéfuje guatemalský kuchař.

Dlouhá fronta se stojí na paellu i na argentinskou kuchyni hostujících La Paisanita. Ti servírují nejen empanadas, tedy taštičky plněné masem i sýrem, a ve velkém kotli mizí nadzvukovou rychlostí andská specialita locro. „Je to něco jako guláš“, svěřuje mi Diego ve fotbalovém dresu s typickým gauchovským baretem honáků z pamp, jenž jídlo servíruje do misek. Je v něm i kukuřice, klobása, fazole, dýně nebo brambory. Zpestřením je i stánek s romskými holubkami, tedy mletým masem s rýží plněném do zelného listu vařeného v rajčatové omáčce nebo stánek podávající rajčatový dort. Podpořit akci přijel i Pedro’s food truck z nedaleké Lednice, který nabízí tomato hot dog s omáčkou z pečených rajčat či burger s rajčatovou majonézou a bazalkovými rajčaty v sádlové housce. Vyjmenovávat bych mohla speciality dál a dál.

Proč zrovna rajčata?

Nechybí ani stánek s rajčaty, která jsou od místní pěstitelky, paní Dlapalové nebo stánek s přehlídkou odrůd rajčat. „Je to mnohem lepší a pestřejší než naše slavnosti okurek,“ libují si dvě ženy ze Znojma, se kterými se dávám do řeči. Pyšný by na to měl být Petr Vlasák, což je muž, který s myšlenkou rajčatového festivalu přišel a stojí i za jeho organizací, kterou zaštiťuje Městské museum a galerie Břeclav. “Pracoval jsem tenkrát na městě v kulturním odboru a chtěl jsem tady zorganizovat nějaký food festival. Přemýšlel jsem, které plodiny ještě nejsou obsazené v jiných městech. Slavnosti mandlí jsou v Hustopečích, meruňky ve Velkých Pavlovicích, okurky ve Znojmě. No a rajčata v Břeclavi najdete všude od balkonu po zahrádky. V této oblasti se jim opravdu daří,“ vysvětluje učitel na místním gymnáziu, Petr Vlasák, proč jeho volba padla na rajčata. Dodává, že se mu líbí i jak jsou univerzální. Použít je jde od polévky, přes těstoviny, k masu i do salátů.

Bloody mary i rajčatový burčák

Nutno podotknout, že Rajská Břeclav není jen o jídle. Narazit můžete na nápadité limonády (ano i ta s rajčaty se tu nabízí), pivo nebo víno od místních vinařů. Nepřehlédnutelný je Rikša bar, kde kluci jinak fungující pod podnikem Cyklosfera, nadšeně připravují drink bloody mary z čerstvě vylisované rajčatové šťávy, taky vodky, tabasca a citronové šťávy s pořádnou dávkou černého pepře. Vychytávkou je stejně jako loni „rajčák“, tedy burčák z rajčat. Vedle stojící pár jen kroutí hlavou: „Kdybychom měli zavázané oči, od toho klasického to podle chuti ani vůně nepoznáme.“ Jen růžová barva ho prozrazuje a v nabídce ho má jen pro tuto příležitost břeclavské vinařství Kurka. Mám i vzácnou možnost ochutnat pivo rajský ale od Richarda Antla, nadšeného samovarníka, který pracuje pro znojemský pivovar a ve volném čase se věnuje pokusům, které testuje mezi přáteli.

„Drtivá většina stánkařů jsou z nejbližšího okolí a jen občas někdo přijde z Brna, Prostějova či Opavy. Je důležité, aby se z toho nestala pouťová atrakce, jako je tomu na různých jiných slavnostech, kdy je stánků se surovinou jen pár a zbytek tvoří párek v rohlíku nebo pizza. Proto je u nás zakázaná i cukrová vata,“ komentuje pečlivý výběr stánků Petr Vlasák. Každý rok program i stánky obměňuje, aby to bylo pro vracející se návštěvníky pestré. Nechybí však ani stánkaři, kteří to s Břeclaví spokojeně táhnou už sedmý rok. „Jsem rád, že to letos vůbec vyšlo, protože ještě v červnu jsme si konáním akce jistí nebyli. Zdá se mi pro lidskou psychiku i zdraví lepší, že jsme nezabalili všechny akce. Myslím, že lidem prospěje, když se můžou taky potkat, povykládat, ochutnat a pobavit se,“ shrnuje zapálený organizátor.

Vyšlo v Lidových novinách.