Mlsný kamarád Filip mi jednou vyprávěl, jak si sem chodí labužnicky užívat trochu jinou vietnamskou kuchyni. Protože jsem zjistila, že mám Bonjour Vietnam nedaleko od domova. Už jsem se tam dvakrát vypravila.

Poprvé to v parném vedru jistily studené závitky. Krevetové a s hovězím masem. Ocenila jsem, že jsem ke každému závitku dostala misku s dresinkem, ale hlavně tu jejich neposednou střapatost!

Podruhé jsem si vychutnala tenoučkou rýžovou „palačinku“ Bánh Xèo, plněnou krevetami, zeleninou s hromadou perily a salátu na okraji. Naštěstí se mě slečna servírka zeptala „už jste to jedla?“, protože to vyžaduje mírné zasvěcení. Jo, docela s tím kolem sebe nasviníte, ale je to dobrý! Rozhodně vyrazím brzo zase něco prubnout.