Tato reportáž byla uveřejněna v časopisu Glanc

Už jako malá jsem byla hrozně zvědavá a toužila se podívat do výroby čokolády. Splnil se mi sen, když se mi podařilo nahlédnout do útrob historické továrny firmy Lindt & Sprüngli v Curychu na břehu jezera a následující řádky jsou reportáží z místa činu.

Setkání s čokoládovými mistry

Na smluveném místě se kupí novináři z celého světa. Televizní tým ze Španělska i Itálie mi dělá parťáky. Oproti jejich „aparatuře“ si připadám nějak nedokonale, když si dávám na záda baťůžek s nutnými pracovními potřebami, na krk věším foťák, do jedné ruky tužku, do druhé blok a na tvář nasazuju úsměv. Vcházíme do místnosti, kde se kolem dokola usmívají tváře mistrů čokolády (Maître Chocolatier). Kromě schopností čarovat s čokoládou se vyznačují sněhově bílými kuchařskými obleky, které jim dost sluší. Kouzelná je i ta typická nafouklá a zešikma postavená čepice! Všichni jsou mladí, ale pohledný muž zralého věku přece jen poutá pozornost ze všech nejvíc. Odkud ho jenom znám? Přece z plakátů! Pan Urs Liechti je totiž hlavní čokoládový kouzelník (odborně řečeno šéf vývoje produktů) značky Lindt a často je vidět i v reklamě. Netají se tím, že čokoládu jí každý den (pořád rád) a dělá si legraci, že je za to ještě placený. Jemu a jeho týmu vděčíme za lahůdky, které tuto továrnu opouští.

Sladký odlitek

Maître Chocolatier Anelise mi ukazuje jak si do formy odlít čokoládovou figurku. Každá polovina plastové formy se nejdřív vymaže štětcem namočeným v čokoládě. Pak se poloviny spojí díky silným magnetům a do formy se nalije hustá čokoláda. Spousta čokolády. Polykám, když kroužím žufánkem v kotlíku plném čokolády. Následně se forma otočí a čokoláda se zase nechá vytéct, aby se vytvořila jen požadovaná dutá forma. Zatímco formy chladnou, zahledím se na stroj s klikou. Dozvídám se, že je to historická balička čokoládových srdíček. Prý jestli si to nechci zkusit. Do ruky chňapnu za kliku, ale jde to dost ztuha. Po několika funivých otáčkách zjišťuju, že musím klikou otočit více než dvacetkrát, aby se zabalilo jedno srdíčko do rudého staniolu. Uf! Za odměnu si můžu těžce vydřené srdce nechat.

Vzhůru do výroby!

Soukám se do bílého pláště, vlasy schovávám pod síťku, do uší strkám sluchátka, abych slyšela naši průvodkyni i za hlukotu strojů. Jsem připravena vkročit do výroby! Foťák musím odložit, ale ještě stíhám pořídit pár dokumentačních záběrů naší opláštěné jednotky. Při hromadném mytí rukou si připadám jako v týmu nedočkavých chirurgů chystajících se vychutnat si operační zákrok. Procházím dveřmi, za kterými se kolem mě rozprostře silná teplá čokoládová vůně. Sladce vzdechnu. Tak tady to všechno začíná?! Míchají se tu ingredience potřebné pro výrobu mléčné čokolády, tedy drcené kakaové boby, kakaové máslo, cukr a sušené mléko. Směs se drtí, válcuje, suší a pak celý den konšuje. Při této poslední a podstatné fázi výroby, kterou vynalezl pan Lindt v roce 1879, se z čokolády uvolňují nepříjemné pachy a chutě a naopak získává svou typickou schopnost se rozpustit na jazyku. Dost zajímavé je ochutnat čokoládové meziprodukty v různých fázích výroby. Až do posledního konšování bych neřekla, že ochutnávám čokoládu. Je to drobivé, křupavé a ne zrovna lahodné. Ovšem poslední krémově hladká směs chutná už božsky!

Balet s tabulkami čokolády

Tekutá čokoláda se pumpuje do druhého patra pomocí potrubí, my tam vycházíme po schodech. Tady se ve strojích odlívají tabulky čokolády a je dost zajímavé projít se halou, kde stojí linka dlouhá dobrých 100 metrů. Do forem se čokoláda nejdřív nalije, pak se obrací, aby vytekla a nechala jen skořápku nutnou na orámování náplně. Hodně důležité je dodržení teplot, které má tabulka před přidáním náplně, aby se vše spojilo a nerozlepilo se. Stroje synchronně vytlačují čokoládu z pístů, která se rozlévá do všech krajů formy pomocí vibrování. Jsme u balící linky, odkud už putuje čokoláda oděná do slušivého balení. Prohlídka by nebyla dokonalá bez pořádného ochutnání. Tak takhle čerstvou čokoládu jsem v životě nejedla.

Kuličkové šílenství

Než stihnu vstřebat chuťové dojmy, už stojím u linky na výrobu čokoládových kuliček Lindor. Těch se tu stihne vyrobit za minutu 880 kusů! Opět následuje plnění, kroužení formou, aby se čokoláda rozlila po všech stranách, chlazení, vyklepnutí, propíchnutí otvoru, naplnění krémem a konečně zalepení otvoru kapkou čokolády. Chtělo by se říct, že lidské ruce tu potřeba už nejsou, ale opak je pravdou. Potřebují tu hlavně lidské oči, které kontrolují, jestli nějaká kapka nezaschla na kuličce nehezky a není třeba ji vyřadit z boje. Až takto protříděné kuličky se balí. Trochu mi to připomíná fackovací stroj, kdy je na kuličku lisknut staniol. Ani odtud nemůžeme odejít bez ochutnávky, ale deset skleněných „akvárií“ naplněných Lindor kuličkami různých příchutí se zdá hazardem pro mé duševní zdraví. Zajímavé bylo ochutnat příchutě odstupné jen americkému trhu jako malinová, peprmintová nebo neodolatelná buráková. Z místních příchutí u mě bezkonkurenčně vede skořicová.

Užírat pralinky z pásů dovoleno!

Stoupáme do ještě vyššího patra, kde se nachází pralinkový sklad. Řeknu vám, že v této místnosti by nejen čokoholik mohl ztratit vědomí. Prostor naplněný od podlahy ke stropu paletami s platy čokoládových bonbonů pojme až 90 tun čokoládové rozkoše. Zajímavé je vidět chytrý skladní robot v akci, který zboží ukládá a zase připravuje k odeslání. Ve vedlejší místnosti se mi naskýtá další technická dokonalost, když spatřím spoustu robotických ramen, které plní pralinky do bonboniér. Robot se s lehkostí něžného polibku přisaje seshora k pralince a přemístí ji do správné prohlubně v krabičce. Zcela povoleně můžeme užírat pralinky z pásů. Jenže jich je tady tolik, že se to nedá zvládnout. Zvlášť, když už nemůžete a někdo se k vám nakloní a říká: „tuhle ale ochutnat prostě musíš, ta má teď úplně novou příchuť“. Ano, to srdíčko s pomerančovou náplní bylo fantastické, ale fantastickou bude mít tržbu asi i má zubařka, až se k ní odvážím. I tady ovšem nad roboty bdí lidské oko, a pokud robot nějaké místo pralinkou neobsadil, lidská ruka to dokoná. Na konci linky se pro jistotu ještě obsah krabičky pralinek skenuje a porovnává se vzorem. Pokud by rozmístění pralinek neodpovídalo, je krabička vyšoupnuta stranou. A aby té důkladné kontroly nebylo málo, tak úplně na závěr se plato s pralinkami zváží. Pokud je hmotnost menší nebo větší, i toto plato je vyloučeno z výroby na trestnou lavici.

Když se spojí hvězda s hvězdou

Švýcarský rodák a nejslavnější tenista na světě, Roger Federer, se stal ambasadorem značky Lindt a netají se tím, že čokoládu miluje od dětství. Když se přestěhoval do čtvrti nedaleko čokoládové továrny, rozhodl se ho pozvat ředitel čokoládovny na prohlídku. Federer to přijal a tak vzniklo přátelství těchto dvou světových hvězd. Měla jsem možnost účastnit se tiskové konference s ním. Zajímalo mě, jestli je čokoláda pro Federera součástí přípravné ceremonie na důležité zápasy. Tmavovlasý fešák se usmál tak, že by z toho roztála nejedna tabulka čokolády a pravil, že jen někdy. Čokoládu si prý vychutnává hlavně po zápase na uvolnění. Jeho oblíbenou je ta s lískovými oříšky.

O Lindt
Čokoládová firma Lindt & Sprüngli AG je světová jednička v oblasti výroby průmyslových čokolád a byla založena před 165 lety v Curychu. Čokoláda se vyrábí v osmi zemích po Evropě i USA a distribuuje se prostřednictvím 17 dceřiných společností po celém světě. Podnik Lindt & Sprüngli zaměstnává přibližně 7500 pracovníků a v roce 2009 dosáhlo obratu 2,5 miliard švýcarských franků (tj. 45,7 miliard korun).