Myslela jsem si, že nejsem na majetku závislá, ale přece jen mám pár pokladů, se kterými nebude lehké se loučit v souvislosti s mou nadcházející cestou. A kde jsou mé poklady ukryté? Přece v kuchyni.

Nečekejte výdobytky nejnovější techniky. Jsou to vlastně maličkosti, ale s duší. Všemožné skleničky, příbory, talířky a otlučené hrnce z blešáků, ručně malované misky z istanbulského Bazaru, staré zavařovací sklenice, ve kterých mám sušené květy na čaj, hliníková dóza na svitky skořice, staré formičky, lžičky ladných křivek, mlýnek na mák značky Filakovo, smaltová bábovková forma barvy tak modré, až se z toho točí hlava nebo skvostná francouzská kamna se smaragdovým nátěrem, kterým říkám Manon.

Ještě předtím, než jsem je zabalila do krabic a uložila k dlouhému spánku, musela jsem je zvěčnit.