Když přijdu někdy k někomu na návštěvu, žasnu nad malými skříňkami v kuchyni a přemýšlím, kam si dávají všechny ty zásoby, CO DOMA MUSÍ BEZPODMÍNEČNĚ MÍT. Jenže každý to má jinak. Někomu stačí mouka, těstoviny, olej a cibule. Jiný k tomu přihodí olivy, majonézu, vajíčka, parmezán, sušená rajčata a škvarky. Taky bych s tím na nějakou dobu vystačila, ale já mám ráda, když se můžu někdy rozmáchnout. Takže jsem prolezla své poličky a skříně a dávám do placu pár jedlých vychytávek.

Vločková sůl – používám anglickou Maldon salt, která se dá koupit v Makru a některých delikatesách. Drobné křehké vločky soli se vyjímají na steacích, na fotkách se vším možným a hlavně na čokoládových košíčích nebo sušenkách. Nerozteče se jen tak a nebude křupat jako krystaly soli. Je větší než zrnko soli, takže bude dobře cítit mezi vším ostatním.

Uzená paprika – sušená červená paprika s uzeným nádechem dodá zajímavou chuť spoustě mas, ale i polívek nebo pomazánek. Tradičně se udí ve Španělsku a prodává ji třeba Marks Spencer nebo Koření u Antonína.

Lískooříškový olej – dá se koupit na různých místech, ale já už se jednou spálila a tak věřím jen svému zdroji nebo když můžu předem ochutnat. Musí chutnat jako pražené lískové oříšky. Žádná pachuť jako se mi stalo u francouzské značky z Country Lifu. Pár kapek oživí salát nebo zdokonalí krémovou polívku. K dostání je olej z vlašských ořechů, který je taky výborný, ale tento se mi zdá lahodnější.

Naložené citronky – malé celé citronky naložené ve vodě s octem a solí kupuju v marocké prodejně Farah na Myslíkove. Jsou měkké a používají se celé posekané. Přidávám je do celerového salátu, kuskusu, pod maso nebo do rýže.

Kafírové listy – neboli limetkové listy se u nás dají koupit mražené u asijských zelinářů (třeba v Sapě). Jsou to ca 5 cm dlouhé baculaté lístky s krásnou vůní. Přidávám do polévek nebo curry. Skvělé jsou i do čaje!

Extrakt z mandlí a z růží – přírodní esence z hořkých mandlí a z růží je v mé skříňce na pečení. I kapka udělá divy. Mám osvědčenou značku Nielsen-Massey.

Ibiškové květy – temně fialové květy dávám do osvěžujících letních čajů. Stačí zalít horkou vodou a začne se uvolňovat krásná karmínová barva a nakyslá chuť. Prášek z drcených ibiškových květů přidávám do své rebarborové marmelády se skořicí.

Citronová tráva – čerstvou kupuju u Vietnamců a dávám do curry nebo polívek a sušenou dávám do čaje.

Tamarind – dužina s vlákny a semínky z tamarindových bobů. Přidávám do curry nebo do exotických omáček.

Palmový cukr – většinou to jsou větší kusy světle hnědé barvy, které se před použitím strouhají. Když vám zestárne, neroztlučete ho ani palicí. Má lahodnou chuť a používá se k čaji, ke kterému se přikusuje nebo do asijských omáček.

Kaštanový med – má výraznou a nezaměnitelnou chuť. Pro někoho až moc výraznou. Vozím si z cest, zejména Itálie.

Kokosový olej – Jeho použití jsem znásobila po návštěvě Srí Lanky. Používám při přípravě curry ale skvělý je do ledové čokolády nebo na volské oko, které chytne šmrnc.

Rýžový papír – mám sušená kola na jarní rolky, které se jen máčí ve vodě, ale v Sapě jsem koupila mražené čtverce, které se dají i smažit.

Anglická hořčice – pěkně žlutá a pěkně pálivá. Dá se tu koupit i sypká. Dodá říz třeba karbanátkům nebo celerovým salátům.

Ghee – přepuštěné máslo používám pokud chci opéct maso nebo třeba celé lístky šalvěje. Nepřepálí se a neudělají se v něm sraženiny. Poté co jsem si vyrobila svoje a po týdnech zplesnivělo, se s tím už nepářu a kupuju.

Fazolky tonka – maličké oválky vypadají podobně jako černý kardamom. Zkusila jsem nastrouhat do pudingu. Jedna známá dává do marmelád. Šéfcukrář Mandarin Oriental dává i do zmrzky. Koupila jsem v prodejně francouzských specialit.

Růžová poupata – ale ne ledajaká. Musí být ze speciálních vonných růží. Používám poupátka z marockých růží od Sonnentor. Vyvařím ve smetaně a použiju na panna cottu. Nebo dám do čaje.

A čím vyšperkováváte zajímavou krmi vy?