Jídlo tu umí vařit dobře. Aby ne, když jsou kuchaři pod dozorem pana Pohlreicha, který to tu vede. Vyhlášená je francouzská cibulačka, hovězí líčka na červeném víně nebo jehněčí kolínko s majoránkou na špenátu. A to jsem tu okusila. Maso krásně šťavnaté. Když nikam nespěcháte, můžete se tu kochat i interiérem ve stylu Art Deco se sloupy s pozdně secesní mozaikou. Kavárna má více než stoletou tradici a byla vyhledávaným místem mnoha spisovatelů a umělců.

Vitrína se sladkostmi mě nabídkou nejdřív zklamala. Mezinárodní všehochuť. Jenže pak jsem ji spatřila. Bábovku pod skleněným poklopem. Tedy ona jen vypadala jako bábovka, ale klamala tělem. Jmenuje se Savarin (historicky byste jeho původ mohli datovat do roku 1844 do pařížské cukrárny), má průhlednou cukrovou polevu a sušší těsto. V Café Imperial servírují dva plátky polité armagnacem s pořádnou porcí ušlehané smetany s mascarpone a vanilkou. Nepřeslazené, dohromady hezky vlhké a dost dobré.

Café Imperial, Na Poříčí 15, Praha