Každoročně se v únoru koná ve Frankfurtu veletrh Ambiente, přístupný nejdřív pro odbornou veřejnost, pak pro všechny ostatní smrtelníky. Nenechal mě chladnou. Je o všem, co potřebujete (i nepotřebujete) v kuchyni a domácnosti. Je o nápadech, novinkách a designu.

Lásky mezi kapkami potu

Vplouvám do haly číslo tři, která je věnována vaření. Hrnce, nože, roboty a mixéry tu mají pré. Z haly, která má dvě podlaží vybíhám odpoledne nedobrovolně jen proto, že se blíží domluvená schůzka. Za jeden den jsem stihla jednu halu. Těch je tu celkem jedenáct, takže panikařím, neb tu jsem na dny dva. Druhý den se rochním v hale číslo čtyři věnované stolování a unášená talíři a příbory si nedělám naděje, že toho stihnu víc. Takhle asi vypadá ráj pro ty, které jsou stejně jako já přidušeni láskou k vaření i designu. Pobyt v halách bych přirovnala k výstupu na posvátnou horu na Srí Lance. Mísí se ve vás fyzické vyčerpání i pocity zažívaného štěstí a krásy, která vás obklopuje. Někdy se jako tichý blázen začnete při pohledu na zátiší či produkt usmívat. Jindy nahlas vzdechnete, jindy trpíte hlasitou samomluvou. Je těžké umanévrovat emoce, které ve vás budí tvary, materiály, barvy, estetično a propojování všeho. Dobře, nechala jsem tu litry potu, ale odnáším si dobrých dvacet kilo informačního materiálu a spoustu vzletné inspirace, pro kterou stojí za to skládat oběti.

Svět pod jednou střechou

Přijde-li nějaký výrobce kuchyňského náčiní s inovací, kreativním nápadem či novinkou, je veletrh Ambiente ve Frankfurtu tím pravým a jediným místem, kde to světu ukázat. Je to nejuznávanější a nejdůležitější veletrh ve svém oboru, na kterém se sjednávají kontrakty mezi výrobci a distributory. V roli vystavovatelů jsou značky z celého světa přičemž podporováni jsou i mladé talenty. V roli návštěvníků jsou nejčastěji obchody s domácími produkty (opět z celého světa) ale také designéři. I když tvoří německé firmy 25% z celkového počtu vystavovatelů, jsou v halách nepřehlédnutelné. Rosenthal, Villeroy & Boch, Riedel, ASA, Kahla, WMF, Fissler, Weber, Silit… Své kvality si jsou dobře vědomi a dovedou svou sílu velmi dobře odprezentovat a prodat. Z českých vystavovatelů jsem narazila na Moser, Thun, Bohemia Crystalite, Bomma či tradiční plechové formičky na cukroví Blex.

Nej, nej, nej

Letos prý pořadatel veletrhu Messe Frankfurt zaznamenal nejvíce vystavovatelů za posledních deset let. Bylo jich téměř 5000. Zůstaňme na chvíli u dalších nej. Největší stánek podle mě měl Villeroy & Boch, kteří drží laťku hodně vysoko v kvalitě i designu. Nejnápaditější stánek? Tak třeba vzletný Ritzenhof nebo obřími pánvemi do výšky obložen značka Ballarini určená pro profikuchaře. Nejdéle jsem vzdychala nad něžnými porcelánovými servisy Auratic (Čína), Wedgwood (Anglie) nebo Prouna (Korea). Nejlepší plakátovou kampaň měly jednoznačně grily Weber. Když vám řeknu, že při pohledu na ladné italské bílé pánve řady Liquida firmy TVS jsem zatoužila stát se na chvíli onou pánví, budete si ťukat na čelo nebo mě pochopíte? Mou láskou na první pohled se dále staly příbory Cutipol z rodinné portugalské firmy nebo kouzelné nůžky Paul. Nejvíce hi-tech byli na stánku ASA, kde běhali s klienty asistentky a načítaly speciální minikódy do čteček. Nejmódnější barvou mezi kuchyňskými pomůckami byla smaragdová. Slušela termoskám Stelton, hrncům Silit nebo toustovačům Dualit. Nejvíc mě rozesmál látkový pytlík Etelvina v podobě slepice visící za nožky, který slouží jako obal na mikrotenové sáčky. Nejpraktičtější a taky nejlevnější objevem pro mě byly speciální náplasti a rukavice pro profesionální kuchaře.

Mé soukromé objevy

Na svůj bytelný granitový hmoždíř nedám dopustit. Ale když jsem uviděla a osahala švédský litinový hmoždíř Skeppshult, spadla mi čelist. Vtipné usazení kruhového vnitřku do čtveratého zevnějšku spolu s velkou koulí na konci tloučku, který má dřevěnou rukojeť, v sobě spojují to, co v kuchyni potřebuju. Spojení praktična s krásnem. Tahle těžká váha prostě drží sama. Značka Emile Henry mě nechává leta chladnou. Tvary i barvami. Když jsem slyšela o vychytané formě na chleba, kolena se mi proto nepodlomila. Ale pak jsem ji uviděla. Tedy hlavně ten chleba! Mohla jsem si na něj i zaťukat prstem. Uhnětete těsto, posadíte na keramický podnos a zakryjete keramickým poklopem. Strčíte do trouby. Ve formě se vytvoří podmínky jako v profesionální peci, kde je vlhkost odváděna do neglazované keramiky. Výsledkem je něco, čemu tleskám.

Kuchyňská revoluce

Pokud se spojí biologie a technika u firmy Fissler, vznikne Bionic. Vědci se inspirovali bobřím chrupem, který ač je vystaven každodenní zátěži, zůstává ostrý. Je to díky dvěma vrstvám zubního materiálu, kdy jedna je extrémně tvrdá a jedna měkká. A tak vznikl patentovaný nůž, který má na jedné straně měkčí a na druhé tvrdou vrstvu. Brousí se jen tím, že se používá při krájení. No, osobně jsem vůči všem automatickým a trvanlivým věcem nedůvěřivá, tak uvidíme. Každopádně to vyvolalo mezi odborníky poprask. Ke koupi prý bude novinka letos v červnu. Podstatně větší vzrušení ve mě vzbudila korejská firma Hurom. Jejich odšťavňovač předčil mé očekávání. Představte si běžný odšťavňovač a vylepšete co se dá. Vylepšete ještě něco navíc a máte Hurom. Zabere méně místa, je mnohem tišší, má menší spotřebu, naopak větší výtěžnost šťávy, která se nezačne po pár minutách separovat na čirou tekutinu a hustou dřeň na dně, ale zůstává díky šetrnějšímu lisování pomocí speciálního šneku stejnorodá. I po několika hodinách. Připisuju na svůj seznam must have.

Severský minimalismus v podání dánského tria

Samozřejmě nechyběly osobité značky, které si už své místo na trhu vydobyly. Dánská značka Eva Solo povedeně kombinuje tvary. Od hrnců přes dózy ke konvicím. Jejich neoprenové oblečky pro skleněné konvice na čaj či kávu jsou stále fenomenální. Letos přibyla konvice oblečená do pleteného pruhovaného růžového pulóvru. A dost jí to sekne. To na strohé termokonvice opět dánské značky Stelton jsem si zvykala o něco déle, ale k tomu, abych je měla doma. Letošní tyrkysové provedení konvic se hodně povedlo. Mimochodem firma vyrábí konvice ve třech barvách, které každý rok obměňuje. Vždy spojuje barvy s příběhem. Loni to byly olivy, letos kodaňský přístav. Do třetice dánský Normann toho má pro domácnosti na svědomí taky hodně. Třeba bravurní svítidla Norm 69. Nebo designový smetáček s lopatkou. S lehkostí sobě vlastní tentokrát překvapili s metličkami na sníh z bílků.

Ve jménu luxusu

Luxus je něco, co ve své kuchyni nepotřebuju. Dobře se na to (někdy) dívá, ale funkčnost často pokulhává. V případě korejské porcelánky Prouna se však spojila krása, luxus i funkčnost dohromady a vyrábí tu prvotřídní jídelní servisy neuvěřitelně ladných motivů, kdy talíře jsou posázeny krystaly Swarovski. Ukotvené tak, že se je nemusíte bát svěřit myčce. Oblíbené jsou prý i u arabských princezen a já se jim při pohledu na talíř s ručně malovaným fialovým motivem páva nedivím. V případě turecké firmy Lava jsem se zasnila nad litinovými černými talíři ručně a vkusně pomalovanými zlatem či platinou. Když se ovšem spojí extravagance Versaceho se s perfekcionismem porcelánky Rosenthal, vznikne barevně velmi odvážný servis. Oranžovo-modrý s křidélky a motivy Římanů nebo černo-zlatý. Jíst bych osobně netoužila ani z jednoho, ale myslím, že o tak se najde spousta těch, které tento kousek omráčí. Zkrátka a dobře na veletrhu Ambiente jsem si připadala jako na módní přehlídce. Už totiž vím, co se letos bude „nosit“. Minimálně v kuchyni.